Lea Holmes a Niky Watson - díl 4.

6. října 2016 v 18:13 | Lea |  Lea Holmes a Niky Watson (Lea)
Je tu mrtvo. Pokud se ptáte: "Mrtvo jako mrtvo, nebo mrtvo jako... mrtvo?" Tak vám jednoduše znovu odpovím - mrtvo.


"Právě se začalo stmívat a venku foukal tajemný a chladný vítr, když se udatná Lea Holmes se svou společnicí vydaly hledat vraha a zloděje v jednom. Jejich mysl byla jasná a čistá, nic nemohlo zničit jejich plány. Jsem si jistá, že nic je neodvede z cesty a jako vítězi se ráno vrátí do svého bytu." Mluvila odhodlaně blondýna zachumlaná do černého kabátu, přes rameno měla batoh a vedle ní se šourala Niky Watson.
"To bylo trapný." Povzdechla si její společnice a vypravěčka jí věnovala uražený pohled.
"Ne! Vždyť to byla předpověď našich činů. Bába v lese v maringotce by ti řekla úplně to samý, to mi věř."
"Já ti věřím. Docela." Ujišťovala ji bruneta, zrovna když zastavili před nevýraznou pizzerií. Už byla zavřená, ale zevnitř bylo slyšet šoupání židlí a cinkání nádobí, jak se restaurace uklízela.
Obě dvě ztichly a vzaly baterky do rukou. Prohodily batohy dovnitř oknem a vyhouply se dovnitř. Bylo to sice trošku zvláštní, ale kvůli tomu, jak z kuchyně stále vycházela pára, to mělo svůj důvod. Kdyby otevřené okno neměli, brzy by se udusili.
Všechno jim hrálo do karet. Zalezly za rozbitou skříň a vlastně sem nikdo nevešel, celá místnost působila opuštěně. Slyšely, jak zaměstnanci postupně odcházejí. Nakonec tam zůstal jenom jeden číšník, který cosi kutil v kuchyni.
"Je čas." Ozvala se Niky, která byla hrozně opatrná. Už když vnikly dovnitř našlapovala po špičkách, šeptala a trhla sebou při sebemenším zvuku. Zahrnovala Leu vražednými pohledy jen když udělala jeden krok.
"Uh?" Zvedla blondýna hlavu z kolen, na chvíli se jí podařilo usnout. Promnula si oči.
"Už tu je konečně jen jeden člověk, který byl určitě ten zloděj a vrah a všechno způsobil a přišly jsme na něj v té kavárně." Vysvětlovala trpělivě malá brunetka absurdní příhodu, která vůbec nedávala smysl.
"Samozřejmě, už si vzpomínám!" Postavila se na nohy a hodila si na záda batoh, přičemž jí Niky opět propálila pohledem, ale nic neřekla.
"A jak se odsud dostaneme na chodbu nebo něco, co vede do kuchyně? Nebo tyhle dveře tady vedou do kuchyně? Kde to vlastně vůbec jsme?" Lea byla ještě stále ospalá, takže moc nevnímala.
"Jsou tu jen jedny dveře, takže to prostě musíme zkusit." Poškrábala se na bradě Niky a urovnala si brýle na nose, stále tiše jako myška vykročila ke dveřím a vzala za kliku. "Ale ne, ale ne, ale ne..."
"Co se děje?" Zívla Lea, stále nevědoma vážností situace.
"Je zamčeno." Kousla se do rtu Niky, a přiběhla k oknu, kterým dovnitř vlezly, ale zvenku bylo zavřené, aby se jím dovnitř přes noc nemohli vloupat zloději. "Leo, co budeme dělat?" Šeptla hystericky Niky.
Lea se teprve teď vzpamatovala. Ztuhla jako socha a zbledla ještě víc, pokud to vůbec šlo. Rozhlédla se po pokoji a vyjekla.
"To je jako... jako..." Skrčila se a chňapla po baterce, rozsvítila, jako by se najednou šíleně začala bát tmy.
Niky zkusila znovu zalomcovat klikou, ale pořád bylo zamčeno. Místo toho, aby ony dopadly zloděje... zloděj dopadl je. A pokud s tím brzy něco neudělají, stane se něco velmi, velmi špatného.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama