Červen 2015

(Ne)konečný boj

23. června 2015 v 21:21 | Ajdy
Ahoj :D
Pokud budete mít pocit,
že jste to někde viděli,
mohlo to být na wattpadu
kde jsem to začala psát :D
Ajdy




Seděla na verandě a pozorovala hvězdy na jasné obloze. Noc byla chladná a ona se choulila pod modrou, plyšovou dekou. Za normálních okolností by to byla velmi romantická noc.. Jenže teď není čas normálních okolností. Po tváři jí stekla slza. Teď už je vše prohráno. Je konec. Nic nezmění to, co se stalo.
Někde zahoukala sova a začal se zvedat vítr.
"Ale notak!! Vážně si myslíš, že potom všem se budu bát malých, hororových triků?! Nemůžeš mě už nechat být?!! Vzal si mi všechno na čem mi kdy záleželo! Nemůžeš už prostě přestat?!" řvala víc zoufale než rozzuřeně do černé tmy kolem ní. Odpovědí jí byl zlomyslný smích, který tak moc nesnášela. Tak strašně moc..
"Takže.. na mě ti nezáleželo?" ozval se pobavený hlásek za ní. To nemůže být pravda.. Co by tu dělala? Vždyť její život pohřbil taky! Viděla to přece na vlastní oči.. Pomalu se otočila.
"Tio?" vydechla ohromeně a zírala na svou malou, pětiletou sestřičku.
"Jo, Keyly, jsem to já! Jsem zpátky! Přece si nemyslíš, že bych tě tady nechala samotnou, užívat si všechno to nadpřirozené dobrodružství!" začala se smát malá rusovláska.
"Ach, Tio.. Já myslela, že... Pojď ke mně" rozběhla se za svou sestřičkou s očima plnýma slzami štěstí. Obejmula ji a slíbila:"Už nikdy tě neopustím"