6.kapitola

5. května 2015 v 15:20 | Ajdy |  Yogobélie - místo všeho (Ajdy)
Letadlo!
Po delší době (HODNĚ DLOUHÉ DOBĚ),
je tu další divná kapitola.
Ej, dlouhá doba utíká i v příběhu a proto....

~o měsíc později~

Přijde mi to už jako věčnost. Jako bych v téhle zemi nebyla měsíc, ale roky. Stáhnu dlouhé vlasy do přísného copu, který mi dosahuje k pasu. Skoro se dotýká nože který mám zastrčený za opaskem černých, úzkých džín, které mizí ve vysokých černých kozačkách. Vlastně jsem v černém celá, uvědomím si, když na sebe obleču černou koženou bundu. Ozve se zaklepání na dřevěné dveře které jsou cestou ven a dovnitř téhle velké místnosti,která má být mým pokojem. Vlastně ne, jde to taky balkónem, vzpomenu si na jeden večer a tváří mi přeletí úsměv.
"Dále" pobídnu neznámého aby vkročil.
Do místnosti vkročí kluk o hlavu vyšší než já a o tři roky starší než já. Světlé vlasy má rozházené do účesu alá rozcuch, tvarované rty zvednuté v lehkém úsměvu a bicepsy v zeleném tílku přitažlivě viditelné.
Jeho smaragdově zelené oči mě sjedou pohledem od hlavy dolů a pak zase nahoru. Němě ke mně přikročí a rozpustí mi cop. Prohrábne mi vlasy a ty se rozprostřou na mých ramenech. Když si všimne mého pozvednutého obočí, jeho malinové rty se rozevřou do úsměvu a řekne: "No co. S rozpuštěnými vlasy jsi víc sexy" Polknu a odvrátím se od něho. Jsem z tohohle kluka tak děsně zmatená..
Ozve se další zaklepání ovšem jeho nynější původce nečeká na svolení a rovnou vejde. V místnosti se objeví dokonalá, černovláska Elis oblečená do rudých mini.
"Am, měla by jsi si pospíšit" Am - zkrátila si moje jméno Amatis. Ovšem mně se tohle jméno vůbec nelíbí. Radši mám ráda své staré jméno. Které mi podle tohohle světa nenáleží. Ovšem za chvilku.. za chvilku bude zase všechno v pohodě. Vrátím se domů za Kristin, budu moc dále chodit na střední školu a tohle všechno bude jen -
"Gwen, mi tě tam neposíláme napořád. Budeš se sem muset vrátit. Myslel jsem, že se ti tu aspoň trochu zalíbilo..." promluví Dean, který má zlozvyk mi číst myšlenky. Když se soustředím na štít dokážu si je zakrýt ovšem teď ne. Proti mé vůli pokrčím němě rameny. Nechápe to. Nikdo nic z toho nechápe. Tak strašně ráda bych se vrátila domů, chodila do školy, do kina a do cukrárny na svůj oblíbený, jahodový pohár společně s mou nejlepší kamarádkou. Neprosila jsem se o přenesení z portálu někam, kde náhodou zjistím, že mými rodiči jsou vlastně úplně jiní lidé, tedy vlastně ani ne lidé, ale hlídači světa temnot, že jsem nějaká princezna na kterou všichni čuměj a že se mám učit jak se takovým hlídačem stát taky.
Ne, tohle se mi fakt nelíbí. Naštěstí nastaly nějaké komplikace ve světe temnot a já, nezkušená, se musím vrátit domů. V nic lepšího jsem doufat nemohla. Pohár.. čerstvé jahody, vanilková zmrzlina, tuny šlehačky a jemný posyp oříšků.. Mňam. A taky se těším do školy. Strašně mi chybí otrávené výrazy mých učitelů a ještě otrávenější tváře spolužáků...
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Oceníš spíše krátké kapitoly, nebo dlouhé?

Krátké
Dlouhé
Jak kdy

Komentáře

1 Mrs. Leočko (Leuš :D) Mrs. Leočko (Leuš :D) | 5. května 2015 v 19:57 | Reagovat

Sakra. proč mi ten popis jejího oblečení připomíná ty tvoje Nástroje smrti a ty lovce tam bo co? :D
Ale je to úžasné! :3 Taky bych sem měla něco mrsknout.. ale zase jsem se moc.. zawarriořila :,D
Heh, ono to nebude jen tak, co? V normálním světě ji určitě budou sledovat jiné lovci a všichni (Illuminati confirmed)! A pak se bude muset vrátit a ukáže se, že ten bloňďák je její přítel z jiné dimenze a kvůli její smrti tam se vrátil sem, aby byl s ní, ale ona ho odmítne a bude navždy žít sama! :O xDD

2 Ajdy Ajdy | 5. května 2015 v 20:24 | Reagovat

[1]: Tak určitě :D Nech se překvapit :)))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama