Seznámení s Yogobélií část 1.

6. dubna 2015 v 0:55 | Lea |  Yogobélie (Lea)
Haha :D Yogobélie je mocné místo :P
Jezte sušenky! (Je to zdravé!)
Lea


Prohrábla jsem si své tmavé, vlnité vlasy a kriticky jsem se prohlédla v zrcadle. Vůbec jsem nevypadala tak, jak bych si představovala. Měla jsem malou postavu, malé prsa a široké boky. Přetáhla jsem si přes ramena mikinu. Nemohla jsem se zbavit dojmu, že vypadám špatně. Moment, to nebyl dojem, nýbrž krutá realita.
Bylo šest hodin ráno a já už spěchala na autobus. Bydlím se svojí rodinou tak daleko od civilizace, jak to jen jde a do školy to mám daleko. Nikdo tu nikdy není.
Teď ale proti mně jde vysoká, ne-li obří dívka s čepicí přes hlavu, obrovskými růžovými brýlemi a místo oblečení má na sobě něco, co připomíná šály. Miliony šál, které má po celém těle.
Zastavuji a mračím se.
"Je něco špatně?" mrká hned slečna udiveně a upravila si jednu z šál. Teď si tak uvědomuji, jaké jí musí být horko.
"N-ne, vůbec," koktám zaraženě a stále se mračím. Vypadá strašně divně. A ona se usměje, vytáhne fotoaparát, který musela mít schovaný v jednom lemu šály a vykřikuje:
"Úsměv!" Blesk mě na krátkou chvíli oslepuje, jen mrkám a stojím na místě. Stále se tupě usmívám. Nestihnu autobus.
Stavím se na nohy, ale nevšimla jsem si, že jsem si klekla. Mám mokrá kolena od trávy, ale já myslela, že jsem šla po silnici. Stojím, mrkám a pohled se mi rozjasňuje. Jsem bosa, stojím v růžové, trsovité trávě a nade mnou se klene mléčná obloha. Slyším ptáky, zurčení potoka. Natahuji ruku k jednomu z motýlů, který poslušně usedá na můj prst. Nevím, zda se mám smát, nebo plakat. Přijde mi to absurdní, ale otevírám pusu a chystám se říct tu obyčejnou větu, kterou říkají často ty lidi v pohádkách.
"Jau!" Vykřiknu místo toho, něco mě odhodilo na zem. Držím si pohmožděnou hlavu, kam mě něco z boku udeřilo.
"Omlouvám se," slyšela jsem, ale zase se mi točil pohled. Když se zaostřil, přede mnou letěla krabice mléka. "Letělo jsem na schůzku Jangi z Gokolády, když v tom mě zastihl pudink. A tak si gíkám: prog nebýt originální a vzít to pges Gárku! No a pak jsem narazil na Zombie Kerol a to mě odrovnalo. Pak jsem do tebe vrazil." Pak zakmitalo křidélky a zmizelo v mlze, která se právě objevila na pravoboku.
Rozhlížím se kolem, všímám si růžových a fialových barev, motýlů, létajících sklenic mléka, pudinků, čokolád, čarodějnic, zombíků, sem tam upír, mluvící zvířata. Slyším radostný křik a vidím cukrátka.
"No doprdele," ulevím si a trnou mi zuby, při pohledu na tu všechnu růžovatost a přeplácanost tohoto podivného světa.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Jaký je tady podle tebe lepší admin?

Ajdy
Lea

Komentáře

1 Ajdy Ajdy | 6. dubna 2015 v 18:58 | Reagovat

:DDD
:DDDDDDD
Sakra proč si vždycky uděláš kritický vzhled postavy a zkritizuješ na jejím vzhledu co se dá?!! :D

2 Lea Lea | 7. dubna 2015 v 10:15 | Reagovat

[1]: Protože můžu! :D Je to zábavnější :P

3 enigmatic-world enigmatic-world | 7. dubna 2015 v 10:19 | Reagovat

[2]: Pffffffff :D :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama