Lea Holmes a Niky Watson - díl 1.

21. března 2015 v 23:50 | Lea |  Lea Holmes a Niky Watson (Lea)
Tohle dávám do jednorázovek, jelikož se mi tomu nechce dělat rubriku :D Ale ne. Je to fakt krátké. (Předpokládám tři díly.) Snad se bude líbit! :D
Lea
-


"Tak tomuhle tlouštíkovi máme věřit jo?" Nadnesla Lea Holmes, sedící na pohovce a poukázala na zpoceného chlapa, který se momentálně krčil za dveřmi.
"Já fakt nevím! Tyhle věci nenechávej na mě - nejsem v tom dobrá," založila si ruce na prsou Niky Watson a kecla si na pohovku vedle Lei. Ta jen trošku uraženě protočila očima a strčila si jeden pramínek vlasů za ucho.
"Tak dále!" zavrčela a přitáhla si kolena k sobě. Do pokoje se vbelhal tlustý, ale velký muž a posadil se do křesla proti nim. Chvíli si převaloval jazyk v puse.
"Mám pro vás fakt zajímavý případ!" začal a upevnil si brýle na nose. Niky ho pozorovala a ze zvyku udělala to samé.
Asi čekal nějakou odezvu, ale Lea se jen nepříjemně mračila.
"Pokračujte!" vybídla ho Niky a usmála se. Muž, mnohem spokojeněji, začal zase mluvit:
"Bydlím úplně na kraji města. Málokdo tam chodí. A víte co? Myslím, že je tam nějaký tajný zlodějný vrah. Nedávno mojí sousedce vykradly dům, ztratila ty nejdražší cennosti. Nahlásila to na policii a hádejte co - hned tu noc byla zavražděna!" Spokojeně si pohladil tenkou bradku. "Navíc mám pocit, že se chystají i ke mně. Přítelkyně se kvůli tomu odstěhovala. A sousedi se dost bojí, u nás to není zvykem nebo tak něco."
"No dobrá," Lea zakroutila očima. "Támhle mi napište svoje číslo a adresu. Pak odejděte." Muž chvíli jen civěl na obě dívky a pak raději všechno splnil. Ihned poté utekl po schodech a odešel pryč.
"Konečně zmizel," povzdechla si Niky. "Ale lepší než nic. Nikdo k nám nechodí."
"Asi i vím proč!" zavýskla Lea a vyskočila ze sedu. "Že by to bylo tím případem, kdy po nás chtěli někoho vystopovat a my jsme jim přinesly mrtvé kuře se slovy 'Buďte zdrávi, synové Jehovovi!'" Udělala malou otočku a pak se dlaněmi opřela o stůl.
"Ale musíš uznat že to byla sranda!" nadhodila Niky a obě se zasmály.
"Škoda jen, že se to trošku rozneslo. Fakt, skoro si nepamatuji na dny, kdy tady bylo několik lidí týdně,"
"Protože žádné takové dny nebyly," dodala rychle Niky, mezitím co si urovnávala čelenku. Obě se opět daly do smíchu. Když ale obě zvážněly, najednou to bylo docela smutné.
"Mám hlad," poznamenala Niky a udělala smutný obličej na Leu.
"Dej si rohlík," odbyla ji. "Víš, že neumím vařit."
"Jo? A co budeš jíst ty? Nemůžeš žít jenom na studeném jídle." Poznamenala Niky, když vstávala z pohovky a oprašovala se.
"Ha, vsaď se!" křikla na ni, když vytahovala z malé špajzky krabici s přesnídávkami. "Dokážu celý život žít na tomhle!" Vyndala kolem pěti skleniček, které měly být její večeří.
"Tak to dobrou chuť," zubila se Niky a ohřívala si párek v mikrovlnce, který po chvíli začal vonět. Na talíř si přidala studený salát a pár kousků rohlíku s kečupem. Mezitím co Lea se cpala dětskou výživou, Niky měla alespoň trošku normální jídlo.
Potom se nějakou dobu bavily, vyprávěly si vtipy a pak obě zalezly k vlastním počítačům. Už byla skoro půlnoc a přestože obě byly unavené, spát se jim nechtělo.
"Večer moudřejší rána," pronesla Lea, když se převlékala do pyžama.
"Už se ale blíží k jedné hodině v noci. A to je ráno," zívla Niky a prohrábla si hnědé vlasy.
"Pravda. Příští půlnoc na tom bude líp."
"Tak tedy dobrou," zívla podruhé Niky a promnula si oči. Lea ještě zamumlala něco, co znělo spíš jako "do boru". Obě se odbelhaly do svých pokojů, kde zapadly do postelí a brzy na to usly.
V noci je tížila noční můra. Niky vyjekla ze snu, až se posadila. Právě měla pocit, že jí někdo přejel nožem po hrdle. Otřeseně se pokusila znovu usnout, ale její oči hleděly do tmy, odmítaly jakékoliv rozkazy. Musela být vzhůru několik hodin. Po nějaké době uslyšela i Leu, jak něco křičí ze spaní. Když měla v pokoji sluneční paprsky, donutila se vstát. Pod očima měla temné kruhy. Oblékla se, učesala a upravila. S Leou se setkala až na snídani, která ji, s poněkud zkřiveným úsměvem přivítala.
"Tak co, jak jsi se vyspala?" zeptala se přátelsky. Niky jí úsměv oplatila a posadila se ke stolu, kde si vzala rohlík a přitáhla si máslo a skleničku džemu.
"Dobře," zalhala. "A co ty?" Lea chvíli mlčela.
"Měla jsem noční můru, ale jen chvíli. Pak jsem měla jiný sen, ten byl dobrý ale zapomněla jsem ho," většinou hned říkala, co se jí zdálo, takže tentokrát to bylo hodně podezřelé.
"Nezapomeň, dnes jdeme alespoň trošku prozkoumat ten případ." Připomněla Niky poněkud až moc vesele.
"Jo, to bude hračka," přikývla Lea a vypořádala se s druhou skleničkou přesnídávky. Když pak je pak ale dávala do krabice se sklem, šlo poznat, že se jí třesou. Tohle je celé hodně podezřelé.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Oceníš spíše krátké kapitoly, nebo dlouhé?

Krátké
Dlouhé
Jak kdy

Komentáře

1 Ajdy Ajdy | 26. března 2015 v 16:56 | Reagovat

CO JE K SAKRU NENORMÁLNÍHO NA PŘESNÍDÁVKÁCH????!
Vždyť jsou naprosto boží :33 ^^
A párek v mikrovlnce.. Uff.. lekla jsem se, že jsem sama kdo to tak praktikuje :D Můj ocko z toho vždy šílí xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama