Halloween 2014

31. října 2016 v 18:29 | Lea a Ajdy |  Společné speciály
Staré již dva roky. Nedopsané.
Ale na zasmání, zavzpomínání si na náš starý otřepaný styl, to prozatím stačí.
 


Lea Holmes a Niky Watson - díl 5.

11. října 2016 v 18:26 | Lea |  Lea Holmes a Niky Watson (Lea)
"It's okay, Sam. I'm here, I'm here. I'm not gonna leave you."
Kdo taky brečel tak, jako já? :,(
 


Lea Holmes a Niky Watson - díl 4.

6. října 2016 v 18:13 | Lea |  Lea Holmes a Niky Watson (Lea)
Je tu mrtvo. Pokud se ptáte: "Mrtvo jako mrtvo, nebo mrtvo jako... mrtvo?" Tak vám jednoduše znovu odpovím - mrtvo.

Lea Holmes a Niky Watson - díl 3.

24. ledna 2016 v 1:18 | Lea |  Lea Holmes a Niky Watson (Lea)
Fua, je tu nějak mrtvo. Jako v Podsvětí!
:P


1. kapitola #stay originall xD

1. října 2015 v 18:53 | Ajdy |  Touha (Ajdy)
Čaute!
Je tu mrtvo jak po bitvě, co?? :D
Možná by se to tu mělo trochu oživit..
Tak jdeme na to, ne? :D
Přináším Vám novou story! :D Už mám 10 kapitol.. Pár na svém wattpad účtu: https://www.wattpad.com/user/Eneryss
Fajn, už to nebudu zdržovat a...........
JE TU PRVNÍ KAPITOLA!
Ajdy

Rachel:
"Co to bude?" zeptala jsem se znuděně další osoby která dopadla na stoličku u baru. Byl tu celkem frmol. A to byla středa!
"Panáka whiskey" odpověděl mužský hlas. Aniž bych se podívala kdo má takový apetit uprostřed pracovního týdne jsem se natáhla pro flašku a nalila panáka. Skleničku jsem ani nestihla postrčit a už se po ní natahovala svalnatá ruka, která drink dopravila k plným, malinovým rtům.. Mmm.. ty rty byly vážně úžasné.. Co všechno s nimi asi jejich majitel umí? Zvedla jsem pohled z jeho rtů a pohledem přejela celou jeho tvář. Kromě těch úžasných rtů měl i úžasné oči. Bože, myslela jsem, že se mi z té zeleně zatočí hlava! Svalnatá ruka projela havraním harém svého majitele a malinové rty se daly do pohybu: "Dám si repete" vyšlo z nich a vzápětí se zkroutily do úsměvu. Bože.. byl to přesně ten typ úsměvu kdy potřebujete fén abyste vysušily jisté partie...


Travor:
Ta barmanka byla vážně sexy! A to jsem ji viděl zatím jen do pasu. S oblečením. Jak rád bych ji prozkoumal bez oblečení.. No to možná někdy jindy. Dneska jsem sem přišel jen s jedním cílem: ožrat se. Byl jsem tak děsně nasranej! Rachel -tak se podle vizitky jmenovala ta sexy barmanka- se najednou objevila na place a já se mohl kochat pohledem na odhalené, oholené, zkurveně dlouhé nohy, které sváděly tu nejvíc sexy chůzi na světě. Ty vole vážně právě přemýšlím o stylu chůze barmanky?! Ale pak se mi ukázala její sexy prdel a já už nemohl přemýšlet o ničem. Že bych se vysral na chlast a pořádně projel tuhle sexy brunetu?


Rachel:
Potom co měly sexy malinové rty spoustu sexistických narážek které jsem ignorovala, se jejich majitel zlískal jako hovado. Bylo dávno po zavíračce a já se ho pořád nemohla zbavit. Budit v tuhle nekřesťanskou hodinu mého šéfa bylo absolutně nemyslitelné. S povzdechem jsem zacloumala nehybným, sexy svalnatým tělem které leželo na baru.
"Hey! Co je?" zvedla ta nalitá osoba hlavu.
"Kde bydlíš? Zavolám ti taxíka"
"Já ale nechci domů!"
"Tak to máš smůlu chlapče. Já mám padla a ráda bych se dostala do postele"
"Hm"
"Tak kde teda bydlíš?"
"Nevim"
"Jak nevíš?"
"Prostě nevim. Dobrou"
"Hey! Nespi!!!" zacloumala jsem s nim. Nic. Sakra, co s nim teď mám dělat?! V baru ho nechat nemůžu. Vzít ho na ulici? Ne, to ne.. Kdo ví co by se s nim stalo. Pak už jen.. vzít ho sebou ke mně domů. Ale ne.. To ne. S povzdechem a uvědoměním, že mi nic jiného nezbývá, jsem si přehodila jednu těžkou, svalnatou paži kolem krku.
"Co zase chceš?" zamručel.
"Dostat se domů, idiote" odpověděla jsem a bylo mi jasné, že tahle cesta bude strašná.
****
Ta cesta byla víc než strašná! Ten idiot mi vyprávěl, že jeho současná souložnice se kterou vedl jakýs takýs vztah, ho podváděla. Prý ji stejně neměl rád, ale štvalo ho, že ta holka stíhala více front. Taky mi řekl, že jsem strašně sexy a že by strašně rád zajel svým autíčkem do mé garáže. Prostě byl na sračky. A taky byl strašně těžkej. Tak těžkej, že jsem ho ubytovala ve své ložnici a sama šla na gauč. Ložnice totiž byla blíž a já měla za to, že dál už bych ho nedonesla. Vzula jsem mu boty ale jinak jsem ho nechala oblečeného. Ne že bych se nechtěla dotýkat jeho těla.. a podívat se na jeho hruď.. jenže.. mi to prostě nepřišlo fér. A tak jsem jen otevřela skříň, vyndala z ní další peřinu a polštář a odebrala se na svojí tmavě modrou pohovku.


Travor:
Probudil jsem se v cizí ložnici. V cizí posteli. Na cizím polštáři. A ten polštář voněl jako broskev a lilie. S požitkem jsem nasál tu vůni a pak si teprve uvědomil, že mě strašně bolí hlava. Au, au, au. Doprdele. Už nikdy nebudu chlastat. Všimnul jsem si dvou prášků a sklenice vody na nočním stolku vedle postele. Pomalu, vážně opravdu pomalu jsem se pro to natáhl a přitom jsem se snažil rozpomenout na včerejšek. Vím, že jsem se nasral na Annie. Ta svině to jela na více frontách. Zapadl jsem do nějakýho baru se sexy barmankou. Zkoušel jsem to na ni, ale byla jak ledová královna. Tak jsem se jen ožral. Někdy pak se ze mě snažila vytáhnout adresu, ale já jsem jí to neřekl. Takže kde to doprdele jsem? S úlevou jsem si uvědomil, že bolest hlavy ustupuje a tak jsem se zvedl z postele a dveřmi vešel do jakési předsíně. Zde byly troje dveře. Jedny ven z bytu, druhé vedly zřejmě do koupelny a třetí byly otevřené. Asi obývák. Vydal jsem se k těm dveřím. A v těch dveřích jsem se taky zastavil. Hleděl jsem na sexy spící barmanku. Její peřina skončila vedle modré pohovky. Ležela na boku s jednou nohou nataženou. Druhou měla pokrčenou s kolenem na břiše. Její pyžamo tvořilo šedé tílko, které jí normálně asi bylo delší ovšem teď ho měla vyrolované těsně pod dvoumi kopečky se vztyčenými bradavky. Její jeskyňka byla kryta rudě krajkovanými kalhotky. Na sucho jsem polkl. Ta holka byla neuvěřitelně sexy a zároveň strašně roztomilá. Nikdy jsem neviděl spící holku. Vždycky po akci vypadly. A tak jsem si tenhle okamžik chtěl náležitě užít. Bohužel mi to nebylo dopřáno. Ta roztomilá osůbka otevřela oči a několikrát zamrkala. Pak si sedla a rukou projela svoje vlnité, čokoládové vlasy. A pak mě spatřila a vyjekla.


Budu ráda za komentáře! :D

Mrtvo jako v Podsvětí

23. srpna 2015 v 1:14 | Lea
Čauky my ladies a my lords,

těší mě. (Jak já miluju duchy. Neviditelní jsou tak chápaví!)
Vypadá to, že tu něco umřelo. (Asi moje normální myšlení.)
No, přes to vše tu dlouho nic nevyšlo a já bych to velmi ráda skoncovala. Poslední měsíce jsem měla - řekněme napilno. Za srpen jsem přečetla celou sérii Percyho Jacksona a Bohů Olympu (Celkem 10 knih.) Teď jsem se vrhla na Divergenci a Rezistanci a Alinci. Už mi chybí jen ta. Taky bych do konce srpna měla dočíst tři knihy Oksy a pak také jednu s morovou epidemií. Než se mi v září vše zhroutí na hlavu, tohle chci mít za sebou.

Takže: Nechci slibovat nic převratnýho, ale něco snad. Nejsem mocná polokrevná, abych to dokázala. Hehe.
Okok, trochu šílím. Ale nepatřím zrovna mezi Upřímné, abyste věděli.
Naaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa!
To je... -st hezké.
Bum bum bum, Macko-

Dobře, už končím. Prostě žiju, dobře?

PS: Chtěla bych poděkovat Ajdy za článek v Červnu ;)

(Ne)konečný boj

23. června 2015 v 21:21 | Ajdy
Ahoj :D
Pokud budete mít pocit,
že jste to někde viděli,
mohlo to být na wattpadu
kde jsem to začala psát :D
Ajdy




Seděla na verandě a pozorovala hvězdy na jasné obloze. Noc byla chladná a ona se choulila pod modrou, plyšovou dekou. Za normálních okolností by to byla velmi romantická noc.. Jenže teď není čas normálních okolností. Po tváři jí stekla slza. Teď už je vše prohráno. Je konec. Nic nezmění to, co se stalo.
Někde zahoukala sova a začal se zvedat vítr.
"Ale notak!! Vážně si myslíš, že potom všem se budu bát malých, hororových triků?! Nemůžeš mě už nechat být?!! Vzal si mi všechno na čem mi kdy záleželo! Nemůžeš už prostě přestat?!" řvala víc zoufale než rozzuřeně do černé tmy kolem ní. Odpovědí jí byl zlomyslný smích, který tak moc nesnášela. Tak strašně moc..
"Takže.. na mě ti nezáleželo?" ozval se pobavený hlásek za ní. To nemůže být pravda.. Co by tu dělala? Vždyť její život pohřbil taky! Viděla to přece na vlastní oči.. Pomalu se otočila.
"Tio?" vydechla ohromeně a zírala na svou malou, pětiletou sestřičku.
"Jo, Keyly, jsem to já! Jsem zpátky! Přece si nemyslíš, že bych tě tady nechala samotnou, užívat si všechno to nadpřirozené dobrodružství!" začala se smát malá rusovláska.
"Ach, Tio.. Já myslela, že... Pojď ke mně" rozběhla se za svou sestřičkou s očima plnýma slzami štěstí. Obejmula ji a slíbila:"Už nikdy tě neopustím"

Kam dál